5. RES, co nabízí psycholog

Psychologická léčba využívající psychoterapii a psychologické poradenství se stává běžnou součástí komplexní léčby RES.Chronické onemocnění je dlouhodobá životní zátěž, která často ovlivňuje sebepojetí, mezilidské vztahy, citové naladění a může zasahovat nejen do partnerského, rodinného, ale i do pracovního života. Díky tomu má vliv na kvalitu života, duševní pohodu a životní spokojenost nemocného člověka. Psycholog je člen týmu lékařů a jeho úkolem je pomoci nemocnému zvládnout nelehkou situaci, zklidnit duši, podpořit úzdravu a pozitivní myšlení. 

Individuální terapie probíhá pravidelně a trvá přibližně 50 minut. Délka a frekvence návštěv se liší dle terapeutického směru, cíle a konkrétních metod. Nabízí zpětnou vazbu, zkoumá s různé úhly pohledu, pracuje s aktuálním prožíváním, emocemi a problémy. Umožňuje v bezpečném prostředí otevřít i důvěrná témata.  V rámci terapeutického procesu psycholog spolu s klientem stanovují cíle celé terapie i jednotlivých sezení.

Při skupinové terapii jsou přítomní jeden až dva terapeuti ve skupině přibližně 10-12 klientů. Skupina by měla spojovat klienty s podobnými obtížemi. Výhodou skupinové terapie může být vysoká míra porozumění od ostatních členů a jejich reálná vlastní zkušenost s obdobnými problémy a v obdobných situacích. V rámci skupinové terapie mezi sebou klienti sdílí své pocity, zkušenosti, různé náhledy a úhly pohledu. Často se stává, že individuální způsoby jednání a vzorce chování se dříve či později projeví v rámci interakce s ostatními členy skupiny a může dojít k jejich eventuální rehabilitaci. Skupinová dynamika se řídí předem danými pravidly, díky kterým vytváří bezpečné a empatické prostředí.

Při rodinné terapii se klientem stává celá rodina. Terapeut je neutrální nejen k jednotlivým členům rodiny, ale i ke koalicím, které občas v rodině vznikají. Terapeut pomáhá rodině nalézt cestu k vyřešení problémů, tak, aby celá rodina byla spokojená a dobře fungovala. Rodinný terapeut může jednotlivým členům rodiny doporučit v některých případech individuální terapii, jejímž středobodem je jednotlivec. Individuální a rodinná terapie mohou běžet samostatně i souběžně.

Párová terapie, nebo také jako manželská terapie, se věnuje problémům v partnerských vztazích. Součástí párové terapie bývá práce na zlepšení komunikace, práce s konkrétními tématy a vytváření společných cílů.   V rámci párové terapie může být otevřena i otázka sexuálních problémů a navrhnuto jejich řešení. U nemocných eReSkou psycholog nejčastěji využívá metody individuální terapie selfness (zaměřené na posílení sebevědomí), kognitivně behaviorální terapie (KBT), pozitivní terapie (jako prevence deprese a životní nespokojenosti), relaxačně zaměřené terapie (za účelem dlouhodobého a preventivního zmírňování bolesti, stresu, nespavosti atp.), a podpůrné terapie.

Individuální terapie selfness se zaměřuje na posílení sebevědomí a poznání vlastní sebe hodnoty. Posiluje sebeprezentaci jedince a zaměřuje se na klientovi silné stránky, které mapuje a dále rozvíjí. Díky tomu dochází k všestrannému rozvoji, který posiluje nejen stabilitu samotného jedince, ale pomáhá i efektivněji a rychleji volit osobní kompenzační strategie při překonávání nadlimitních zátěží.

Kognitivně behaviorální přístupy vycházejí z racionálního náhledu na situaci a jeho využití k „přeprogramování“ nevýhodného chování. Kognitivní, tedy poznávací, stránka duševního dění, zahrnuje percepci (čití), poznávání, chápání, usuzování, myšlení a vytváření si představ o vztazích mezi činnostmi, věcmi i o celém dění. Jedním ze základních kognitivních přístupů je odhalení systému zpětnovazebných mechanismů, které posilují patologický děj. Díky identifikaci a změně nezdravých myšlenkových zvyků dochází k řízené pozitivní změně v chování. Změna chování pak přináší změnu v myšlení, která vede ke zvýšení životní spokojenosti a kvality života.

Pozitivní terapie vychází z myšlenky, že se lidé automaticky soustředí více na negativní zkušenosti a události. Z pragmatického hlediska se náš mozek pouze snaží si zapamatovat nebezpečné a negativní situace, aby se jim mohl příště vyhnout. V důsledku tohoto fenoménu pak může člověk tíhnout k celkovému negativnímu či úzkostnému pohledu na svět. Cílem pozitivní psychoterapie je lepší porozumění a komplexnější prožití situací a zážitků ve vyrovnané podobě. V jednotlivých fázích terapie se využívají specifické postupy a techniky, které vytváří vyvážený životní příběh pomocí prozkoumávání klientových silných stránek. Dále klienta vede k vytváření pozitivních událostí a emocí, formuje zdravé zpracování negativních zkušeností, pocitů a vzpomínek. Vede klienta k posilování pozitivních vztahů. Souhrn těchto kroků v poslední fázi terapie umožňuje najít klientovi smysl jeho života.

Relaxačně zaměřená terapie spočívá v psychickém i fyzickém uvolnění. Jejím cílem je intenzivní regenerace organismu, při kterém dochází k posílení imunitního systému, zpomalení látkové výměny a k hloubkové regeneraci buněk.  Nemocní eReskou se nejčastěji učí relaxačně koncentrační metody (např. Schulzův autogenní trénink, meditace apod.), relaxaci na bázi dechových cvičení (např. koncentrace na volný a přirozený průběh dechu, jógový dech). V rámci terapeutického nácviku se mohou naučit bleskové relaxační techniky, které není třeba dlouho cvičit a dají se zvládnout v průběhu několika minut.  Oblíbené jsou irelaxačně imaginativní metody, muzikoterapie (relaxace pomocí hudby), či arteterapie (terapie využívající výtvarnou činnost – například antistresové omalovánky, malování atp.).   Ke snížení pocitů bolesti, pálení, štípání či pnutí může psycholog využít techniku řízené imaginace. Imaginace může být interaktivní, při které člověk popisuje, co prožívá, nebo pasivní, kdy terapeut klienta provádí a ten se soustředí na udržení představy.

Vizualizace je další relaxační technikou, která se využívá ke koncentraci mysli, odvedení pozornosti a k ovládnutí nepříjemných pocitů spojených s bolestí. Koncentrace a dostatečně silná představivost jsou u této techniky klíčové. Nemocní též často preferují způsoby relaxace na bázi svalového uvolnění jako jsou například masáže, akupresura a reflexní terapie.

Podpůrná terapie se zaměřuje na rozvíjení empatického porozumění při překonávání konkrétních těžkostí či při posílení mechanismů osobního růstu.

Psycholog může nabídnout celou škálu dalších konkrétních metod a postupů při řešení individuálních požadavků nemocného eReSkou. Není neobvyklé, kdy jeho služby využívají i ostatní členové rodiny či nejbližší.

Co můžete udělat:

1. Informujte se o možnostech využití psychologa u vašeho lékaře
2. Informujte se o kvalitách, zkušenostech a vzdělání psychologa či terapeuta
3. Vybírejte si vždy erudovaného odborníka, který má vzdělání v oboru klinické psychologie
4. Využijte možnosti psychologické podpory, poradenství či terapie

Co můžete udělat ihned:

1. Uvědomte si, že vaše pohoda ovlivňuje spokojenost nejen vás samých, ale též vašich blízkých.
2. Využijte všechny možnosti k pozitivnímu náhledu na život i svou nemoc.

Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.

laurajanackova@seznam.cz

Mgr. Ing. Felix Sebastian Ratzenbeck, MS.

Tento článek vznikl za podpory MZ