Každý pacient má svoji vlastní cestu.

Otevřená komunikace s lékařem je ale klíčová.

V České republice roztroušenou sklerózou trpí více než dvacet tisíc lidí. Pokud vás zajímá pohled odborníka, proč se nevyplácí své příznaky podceňovat nebo jaký nastal posun v léčbě RS, nalistovali jste správnou stránku. Navíc se s vámi MUDr. Radek Ampapa podělí i o svůj názor na alternativní léčbu a prozradí, jaký nový trend by uvítal v oblasti RS.

Co vás přivedlo ke specializaci RS?

Vždy mě lákala problematika týkající se mozku a nervových struktur, navíc je neurologie
velmi rozmanitý obor. K výběru specializace mě neinspirovaly žádné osobní důvody, jelikož
ve svém okolí nemám nikoho, kdo by trpěl roztroušenou sklerózou nebo jiným neurologickým onemocněním. Zaujala mě však natolik, že jsem se jí začal věnovat naplno. Hlavním důvodem bylo a stále je, že roztroušená skleróza zaznamenává obrovský vývoj možností léčby. Léčba opravdu hodně pokročila i během mé více než desetileté praxe v RS centru, kdy přibylo velké množství přípravků, které nám umožňují léčbu pacientům více individualizovat, což nás lékaře moc těší. Navíc pacienti mohou díky novým léčebným možnostem žít plno hodnotnější život.


O RS se někdy říká, že je nemocí zapomínání. Jak byste vyvrátil tento velký omyl?

Roztroušená skleróza je autoimunitním onemocněním, které je typické pro pacienty
mladšího věku mezi 20 a 40 lety. Velmi zjednodušeně se dá říct, že imunitní systém obvykle pomáhá chránit organismus například před infekcemi. Bohužel u pacienta s RS imunitní systém nefunguje tak, jak by správně měl, a napadá tkán vlastního organismu, konkrétně obaly nervových vláken. Kvůli tomu následně nemohou být správně přenášeny signály mezi nervovými vlákny a zbytkem těla, což se projevuje různými příznaky. Například potížemi s rovnováhou, zrakem, hybností končetin nebo řečí. Zapomínání není obvyklý příznak pacientů s RS, který přivede pacienta k lékaři. Nicméně i poruchy kognitivních funkcí se u této choroby v různé míře vyskytují. K rozvoji RS mohou přispět i některé rizikové faktory jako třeba větší míra stresu, nedostatek vitaminu D, ale i genetika.

„Současná medicína dokáže pacientům nabídnout účinné a bezpečné léky.
Ve vývoji jsou však další efektivní léky, které mohou léčbu RS posunout ještě dál.“

 Co obvykle donutí nediagnostikovaného pacienta vyhledat pomoc
  odborníka?

  Nejčastějšími příznaky, které přivedou pacienty do ordinace, bývají problémy se zrakem.
  Typický je zánět zrakového nervu. Dále se často setkáváme s poruchami citlivosti nebo   

   brněním končetin. Nutno podotknout, že aby se jednalo o projev RS, musí daný příznak
    neboli tzv. ataka onemocnění trvat minimálně 24 hodin. Tudíž např. chvilkové brnění

    ruky poté, co jste si ji přeleželi, není příznakem RS.

Jaká je cesta k samotné diagnóze RS?

Při podezření na roztroušenou sklerózu je nejlepší obrátit se nejdříve na svého praktického lékaře, který vyhodnotí, zdali se jedná o potíže neurologického rázu.
Poté přijde na řadu vyšetření u neurologa. Stěžejním vyšetřením k určení diagnózy je magnetická rezonance spolu s odběrem mozkomíšního moku. V potaz samozřejmě bereme především pacientovy příznaky, které mohou být velmi různorodé. Pokud se diagnóza roztroušené sklerózy potvrdí, pacient je přiřazen do některého z RS center, kterých je po celé ČR celkem 15.


Jak by se měl pacient připravit na první kontrolu v RS centru?

Na první návštěvu by si měl pacient vzít kompletní lékařskou dokumentaci, výsledky magnetické rezonance a odběru mozkomíšního moku. Neurolog v RS centru má obvykle spoustu otázek na první projevy nemoci, je proto dobré dopředu zapátral v paměti a klidně si i některé myšlenky napsat na kus papíru nebo do mobilu stravování apod.

Rozhodně není na škodu vzít si s sebou na kontrolu i někoho blízkého, který bude pacientovi nejen oporou, ale řekne i vlastní   pohled na začátky RS. Rád bych dodal, že prvním vyšetřením v RS centru začíná dlouhodobá komplexní péče o pacienta, jímž ideálním cílem je, aby pacient žil stejně kvalitní život jako před stanovením diagnózy RS. Každý má ale své zdraví z velké části i ve svých rukou, důležitý je např. aktivní přístup ke sportu, udržován dobré kondice, správné stravování apod.

Projevy RS se postupem času zhoršují. Můžeme říct, že má RS několik forem, které se liší podle míry obtíží?

RS se vyskytuje ve více formách a v praxi rozlišujeme nejčastěji tři hlavní typy. Nejběžnější je relaps-remitentní forma, která je charakteristická střídáním atak s obdobími klidu. Během atak se u pacientů plně projevují příznaky onemocnění – např. poruchy zraku, změny citlivosti a hybnosti končetin, zhoršená chůze nebo závratě. Během období klidu je pak pacient mnohdy téměř bez obtíží. Další formou je sekundárně progresivní RS, kdy se přestávají střídat ataky s obdobími klidu, ale projevy onemocnění přetrvávají a postupně se zhoršují. Existuje i primárně progresivní forma, při které nejsou ataky vůbec přítomné, ale dochází k postupnému zhoršování nemoci už od jejího začátku.

Může nastat přechod z jedné formy RS do jiné?

Ano, relaps-remitentní forma může časem přejít do sekundárně progresivní. Přechod
však není náhlý a jedná se spíše o pomalý proces, který se většinou hodnotí zpětně
a z dlouhodobého hlediska. Během přechodu do sekundárně progresivní formy se postupně mohou zhoršovat kognitivní i pohybové funkce. U sekundárně progresivní RS může někdy postupné zhoršení neurologického deficitu doprovázet i skokovitá/atakovitá změna stavu, což komplikuje rozlišení mezi sekundárně progresivní a relaps-remitentní formou RS.
Podrobná diskuse s pacienty o průběhu onemocnění je důležitá kvůli rozdílné účinnosti
jednotlivých léků u uvedených typů RS.

Co si myslíte o alternativních možnostech léčby RS?

Především je důležité vždy posoudit bezpečnost konkrétní alternativní metody léčby, proto pacientům doporučuji, aby se nebáli zeptat a poradili se se mnou. Alternativní metody by rozhodně neměly nahradit stávající léčbu. V rozumné míře mohou být ale za určitých okolností jejím doplňkem.

Je podle vás potřeba nějakého zlepšení v oblasti roztroušené sklerózy?

V posledních letech došlo k rozšíření indikace jednotlivých léků, což umožňuje nasazovat účinnější léky již nově diagnostikovaným pacientům. Dalším cílem je léčba pacientů, u kterých zatím nejsou klinické příznaky, ale diagnóza byla potvrzena na magnetické rezonanci a v mozkomíšním moku. Smysluplnost léčit takto brzo byla již v některých klinických zkouškách prokázána.

Je dále nutné hledat další léky a léčebné postupy, které umožní, aby pacienti s roztroušenou sklerózou žili dlouhodobě kvalitní život. Především u pacientů s primárně a sekundárně progresivní variantou onemocnění jsou léčebné možnosti stále velmi omezené.

MUDr. Radek Ampapa
• Český neurolog věnující se problematice RS.
• Absolvoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v roce 2004. Od roku 2009 působí jako vedoucí RS centra v Jihlavě.

„Projekt byl realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky."