Eva Zavadilová - povídka
- Podrobnosti
- Vytvořeno: 12. kvě 2016
- Zobrazení: 2296
Před více než dvaceti lety jsem získala novou „kamarádku“; nerozlučnou a věrnou až do smrti. Byla to ona, kdo mi změnil život, kvůli které jsem spoustu věcí dál dělat nemohla. K téhle „ RSce“ se nabalilo několik dalších nemocí a problémů, jež mě stále omezují, zdá se, že čím dál víc. Hlavně pohybově nemohu, co bych chtěla a nezvládám bez pomoci ani většinu některých základních věcí.
Ještě, že s námi bydlí dcera s rodinou a tohle všechno dělá za mě. A mě ta moje "průvodkyně“přivedla už před deseti lety mezi podobně postižené lidi – do ROSKY. Je to spolek pro nás, různou formou této nemoci poznamenané a omezené pacienty. Pořádá pro nás spoustu aktivit, že se někteří zdraví známí diví, co všechno zvládneme. Ano – s pomocí naší vedoucí, cvičitelek i našich pomocníků z rodin a pěknou atmosférou mezi námi. Ta omezení, která všichni „roskaři" znají, mě přinutila jít s dobou – třeba se naučit trochu na počítači, abych měla spojení s ostatními. Nebylo to jednoduché, ale stálo to za to.
Takže naše činnost je rozmanitá a pestrá, nejsme uzavřeni doma, kde bychom více podléhali stresu a depresím. Naše setkávání jsou nejhezčí.
Eva Zavadilová, Jihlava
