“Jsme tu, abychom pomáhali pacientům s roztroušenou sklerózou a jejich blízkým”

šipka
 

Obrázky v šířce 800px v aktualitách

Aktuality VŽDY musí mít úvodní text

Pokud se nemá aktualita propisovat na FB vybrat štítek: nepropsat do rss

Úvodní text je souhrn celého textu pokud nechete dělat výtak použite chat GPT

Vždy si poslat testovací aktualitu na e-maily: landova@gmail.com, roska@roska.eu

Pokud se aktulita vkládá na více stránek, MUSÍ být rozesílání zakazané na ostatních jinak příjde aktualita dvakrát.

Nápověda
editace

Horní menu

Fulltextové vyhledávání 2.0

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28
Roska Praha vás zve na Den otevřených dveří
Roska Praha vás zve na Den otevřených dveří
29 30 31 1
2 3 4 5 6 7
Trousíme se na Ještěd
8
9 10 11
Roska Praha Vás zve "Vyrábění krabiček"
POZVÁNKA Beseda SLUŽBY PORADNY NRZP ČR BRNO
12 13 14 15
16 17 18
Roska Praha Vás zve "Vyrábění krabiček"
19 20 21
Roska Brno vás zve ,,Městské slavnosti"
22
23 24
Pozvánka přednáška Význam pohybu
Pozvánka přednáška Význam pohybu
25 26 27 28 29
30 1 2
POZVÁNKA Zveme Vás na procvičování paměti a kognitivních funkcí zábavnou formo
3 4 5 6
Drobečková navigace

Úvod > O nemoci

O nemoci

O nemoci roztroušená skleróza

V následujícím článku se pokusí prof. MUDr. Eva Havrdová, CSc. podrobně rozebrat autoimunitní onemocnění roztroušená skleróza. Popíše, jak fungují nervové vzruchy a jakou roli plní neuronové obaly známe jako myelinové pochvy. 

Rozbor onemocnění roztroušená skleróza

Roztroušená skleróza postihuje mnohočetnými ložisky mozek a míchu. Centrální nervový systém tvoří nervové dráhy (výběžky nervových buněk, po nichž jsou přenášeny nervové vzruchy) a jejich obal (myelin, který slouží jako izolační hmota a umožňuje rychlé vedení vzruchu po nervových vláknech). Nervová vlákna, která mají tento obal (tzv. myelinovou pochvu), nazýváme myelinizovaná. Onemocnění, u nichž dochází k poruše a úbytku této myelinové pochvy, nazýváme souhrnně demyelinizacemi.

Jak v buňce fungují nervové vzruchy? 

Nervové vlákno (tzv. axon) spolu s nervovou buňkou jsou nositelé funkce v nervovém systému. Nervový vzruch vzniká v nervové buňce a následně je poslán k další buňce nebo k výkonnému orgánu (např. svalu) po nervovém vláknu. Řada vláken myelinový obal nemá. To jsou vlákna, která vedou vzruch pomalu a jejich funkci to nevadí – předávají informace vnitřním orgánům či žlázám. 

 

myelin3

Myelin jako základní složka bílé hmoty mozku a míchy

Myelin je velmi prostorově náročný, proto jsou jím obalena jen vlákna, která potřebujeme k tomu, aby vedla vzruch rychle (např. ke svalům). Vzruch se nepohybuje po jejich povrchu kousek po kousku, ale přeskakuje po zářezech v myelinu, které jsou od sebe vzdáleny asi dva milimetry. Rychlost vedení vzruchu je proto mnohonásobně vyšší než u nemyelinizovaného vlákna. Šedou hmotu centrálního nervového systému naopak tvoří těla nervových buněk. V mozku je to mozková kůra a podkorová šeď (velká podkorová jádra, tedy velké shluky nervových buněk). V míše je šeď v okolí centrálního kanálku, který je uprostřed míchy, bílá hmota se nachází v míše na povrchu.

Co se děje v mozku při roztroušené skleróze?

U roztroušené sklerózy dochází z neznámých příčin k tvorbě zánětlivých demyelinizačních ložisek kolem drobných cév v bílé hmotě centrálního nervového systému. Ložiska mohou mít velikost od jednoho milimetru do několika centimetrů. V důsledku zánětlivých změn dochází k rozpadu myelinové pochvy v místě ložiska, a tím k poruše vedení vzruchu obnaženým nervovým vláknem. Vlákno, kterému se rozpadne myelin, není schopné po dobu několika dnů vést vzruch, dochází tak k bloku vedení. Na obnaženém vlákně nejsou iontové kanály, kterými vzruch běží. Ty jsou u myelinizovaného vlákna nashromážděny právě v zářezech, oddělujících „buřtíky“ myelinu.

Myelin se vytvoří po několika týdnech

Trvá několik dnů, než se rozprostřou po obnaženém vláknu a obnoví funkci vlákna, tedy vedení vzruchu. Po několika týdnech, když zánětlivá reakce odezní, může být myelin dotvořen. To se stane ale pouze v případě, pokud nebyly zničeny buňky, které ho jako jediné v těle vytvářejí. Myelin už není tak silný a zářezy v něm jsou blíže u sebe. Nervové vlákno již není obnažené, i když vedení nervového vzruchu je přece jen o něco pomalejší než u zdravého vlákna.

V zánětlivém ložisku dochází k trhání nervových vláken

V poslední době bylo zjištěno, že v akutním zánětlivém ložisku dochází i k trhání nervových vláken samých, což ve svém důsledku znamená při jejich velké ztrátě i poškození funkce. Není zatím známo, na čem je míra ztráty nervových vláken závislá. U některých pacientů k ní dochází velmi pozvolna a u jiných masivně. V akutním zánětlivém ložisku se roztrhne až několik tisíc vláken v jednom milimetru krychlovém. 

Při porušení myelinu se projeví příznaky roztroušené sklerózy

Všechny nervové dráhy v těle jsou jištěny větším množstvím vláken, než je pro normální funkci potřeba. Po jejich významné ztrátě zůstanou po atakách trvalé následky. Ztráta nervových vláken je tedy zodpovědná za trvalý výpadek funkce, za neurologickou invaliditu. 

myelin1

Kde může dojít k poruše myelinu?

Opakovaný rozpad myelinu vede ke ztrátě buňky

Schopnost nahradit rozpadlý myelin novým je v centrální nervové soustavě u člověka omezená. Myelin je totiž stočený výběžek buňky, která jej vytvořila (její dvojitá membrána). Rozpadá-li se myelin opakovaně, znamená to, že buňka ztrácí opakovaně část sebe sama – své výběžky. Tento opakovaný stres, kdy musí znovu dotvářet část svého těla, vede k vyčerpání jejích regeneračních schopností. Opakuje-li se zánět několikrát na jednom místě, není myelin už nahrazen a v místě zánětlivého postižení přetrvává výrazně zpomalené vedení vzruchu, odpovědné za zhoršení funkce a zřejmě zčásti za unavitelnost svalu touto dráhou zásobeného (např. zraku). 

Co se stane po rozpadu myelinu? 

Je-li nervová dráha, která může měřit až několik desítek centimetrů, postižena rozpadem myelinu na několika místech, dochází časem k výrazné poruše funkce. Obnažené nervové vlákno trpí a nakonec zaniká. Tento zánik degenerací je znám již dlouho a uplatňuje se kromě akutní ztráty vláken především ve fázi chronické progrese, kdy neurologická invalidita postupně narůstá. Regenerace nervových vláken v centrálním nervovém systému u člověka není možná, pouze v periferním nervu mohou vlákna dorůstat a obnovit tak funkci ztracenou například poraněním, ale ani tato regenerace není úplná a dokonalá.

Jak rozpoznáme roztroušenou sklerózu?

Dokud nejsou postiženy nervové dráhy přístupné neurologickému vyšetření, nelze prostým vyšetřením pacienta onemocnění ani jeho rozsah klinicky rozpoznat. K tomu jsou nutné pomocné vyšetřovací metody. Často se ataky či neurologické příznaky váží na předcházející infekci. Lehkou virovou, bakteriální nebo také na psychický a fyzický stres. Zajímá Vás více informací o vzniku, průběhu či rehabilitaci roztroušené sklerózy? Kontaktujte nás. Pokusíme se poradit, jak nejlépe umíme. 

Vámi zadané osobní údaje budeme zpracovávat za účelem odpovědi. Bližší informace naleznete v zásadách zpracování osobních údajů