Obrázky v šířce 800px v aktualitách
Aktuality VŽDY musí mít úvodní text
Pokud se nemá aktualita propisovat na FB vybrat štítek: nepropsat do rss
Úvodní text je souhrn celého textu pokud nechete dělat výtak použite chat GPT
Vždy si poslat testovací aktualitu na e-maily: landova@gmail.com, roska@roska.eu
Pokud se aktulita vkládá na více stránek, MUSÍ být rozesílání zakazané na ostatních jinak příjde aktualita dvakrát.
Nápověda
editace
Na letošní rekondici se Roska Hradec Králové vydala 04.09.-11.09.,. a to do malebného městečka Jeseník. V minulých letech zde již dvakrát rekondice proběhla, někteří tedy jeli do známého prostředí a těšili se nejen na krásnou přírodu, ale i na příjemné ubytování v hotelu Slovan, kde se ochotně snažili vyjít vstříc všem našim potřebám. Tento rok s námi jely i dvě členky z pražské Rosky. Jelikož velká část účastníků měla určité potíže s mobilitou, organizátorky rekondice se tomu snažily přizpůsobit program. Maximum pohybových aktivit probíhalo venku, aby si všichni mohli vychutnat přírodu a zdravý lázeňský vzduch. Také výlety byly vybírány bezbariérové, i když v kopcovité horské krajině bylo někdy třeba vzájemné výpomoci, která skvěle fungovala. Den jsme začínali rozcvičkou. Dopoledne probíhalo cvičení nebo vycházka (či vyjížďka) do blízkého okolí. Vyrazili jsme také do nedalekých Lázní Priessnitz, kde jsme všichni do jednoho statečně podstoupili koupel nohou a rukou v ledové pramenité vodě v přírodním bazénku na Studničním vrchu. Odpoledne následovaly výlety auty tam, kam bychom pěšky nedošli. Navštívili jsme např. Křížový vrch s krásným výhledem, ZOO Faunapark v Horní Lipové, bylinkovou zahradu v Lázních Priessnitz, nebo bezbariérovou Jeskyni Na Špičáku u Supíkovic s unikátními průhledy ve tvaru srdce. Večery probíhaly ve znamení soutěží, ergoterapeutického tvoření nebo přednášky o psychosomatice v podání Petry Čechové. Při soutěžích jsme procvičili mozek i ruce a užili jsme si legrace pod vedením Lenky Chlebníčkové. Tvoření se ujala Věrka Krejsková a učila nás vyrábět dekorativní květy z různobarevných látek a knoflíků, někteří se také věnovali vybarvování mandal a Renata Uhlířová zájemce seznámila se základy kreslení pravou mozkovou hemisférou. A nesmělo chybět ani oblíbené bingo, tentokrát v režii Alice Pilařové. Vše se vydařilo, i počasí nám velmi přálo. Jen část z nás bohužel na konci pobytu dostihl koronavirus, který jsme si kromě krásných zážitků jako daň přivezli domů.
A jaké byly dojmy účastníků? Zde nabízíme hodnocení některých z nich:
Eva Pytlíková: „Rekondice se mně líbila. Bylo pro nás připraveno hodně aktivit a líbilo se mi, že se počítalo i s tím, že se ne všeho budeme moci zúčastnit, protože ne vždycky jsme OK. Každý si mohl vybrat podle své kondice a do ničeho nebyl nucen. Organizátorky se také postaraly o to, aby nás s vozíky tlačily, a tak jsme se mohli podívat do míst, kam bychom se sami nikdy nepodívali. Jen jsem si říkala, že to pro ně bylo náročné v té horské krajině. Celý výbor bych pochválila. A můj největší zážitek? Jak jsem si máchala nohy v ledovém bazénku v Lázních Priessnitz, ale líbilo se mi i v místní bylinkové zahradě. A pak ten rozhled z Křížového vrchu…“
Renata Uhlířová: “Můj pocit z rekondice? Těšila jsem se a šetřila jsem celý rok a stálo to za to!
Minule jsem si nejvíc užila Rejvíz. Bohužel chodím hůře, tak jsem hledala jinou zábavu. A našla a několik: 1. Vynikající čaj chilli se zázvorem, 2. Návštěva jeskyně – naposledy jsem v jeskyni byla se základní školou. 3. Chůze v ledové vodě v Lázních Priessnitz byl můj utajený sen! 4. Den bezpečnosti, který zrovna probíhal na náměstí před hotelem. S Radkou a Bohoušem jsme zažili něco, co se jen tak nevidí…hraní si jako děti v pěně a ukázky z práce záchranářů, celníků, policie, požárníků…, 5. Srdečný a upřímný smích při malování mandal, 6.Improvizovaná hodina obličejové gymnastiky v altánku v Sadech sv. Voršily, 7. závěrečné bingo nezklamalo. Prostě blažený výraz jsem měla, když jsem přijela a ještě pár dní doma poté. Mínus bylo jen to, že jsem dost přibrala , ale…stálo to za zopakování.“
Irenka Pešková: „Rekondice Jeseník 2022 na mě působila jako velmi zdařilá, dobře zorganizovaná s pěknými výlety a báječným počasím. Holky organizátorky, které rekondici připravovaly, měly vše dobře připravené. Každé ráno nás Péťa Čechová informovala, co nás ten den čeká za akce a za výlety, večer zase řekla, co nás bude čekat druhý den, abychom byli připraveni. Dostali jsme se na nová místa, která byla moc krásná, samotný Jeseník je nádherný, klidně bych tam jela znova. Překvapila jsem sama sebe, že jsem v Lázních Preissnitz vlezla do té studené vody, ale mělo to příznivý efekt. Okouzlil mě i úžasný výhled na Jeseník a okolí z Křížového vrchu. Člověk pak nepřemýšlí o sobě, ale v klidu rozjímá to krásno kolem sebe…“
Po úspěšné dubnové rekondici ve Vískách se nás sešlo čtrnáct statečných na rekondici v Sezimově Ústí, hotelu MAS. Toto místo nám bylo doporučeno mnoha přáteli a musím konstatovat: měli pravdu. Bylo tu hezké prostředí, vstřícný personál, dokonalý manažer a výborné jídlo i obsluha.
Pondělní večer jsme si vyslechli přednášku o plánovaném pobytu, léčebných procedurách i následných výletech do okolních obcí, města Český Krumlov i kláštera Želiv s následnou prohlídkou pivovaru s degustací tří druhů piv.
Hned první večer jsme se sešli u bowlingu. A projevila se všeobecná hravost s touhou vyhrát, veselostí nám všem snad vrozenou a elánem až neuvěřitelným. Sportovní technika k pláči, ale umělecký dojem za všechny peníze! Celkový vítěz: Jana Hrubá! Zdolala všechny i předsedkyni.
Ve čtvrtek se větší část vypravila do Českého Krumlova – absolvovali plavbu na vorech s prohlídkou místních památek. Dojeli spokojeni, ale i „UVAŘENI“. Většina se spálila na slunci. Viděli Český Krumlov z vorů. Krása!
Večer jsme se sešli u společenské hry BINGO. A zase byly naše členky úspěšné: Růženka Šimková vyhrála rohy, Kika dokonce Bingo! I když to bylo pár korun, moc to potěšilo.
Každý den jsme se setkali na některém s pokojů. Tady jsme při pití kávy a jiných dobrot probírali všechno možné z našich životů. Procítěnou vzpomínku jsme věnovali našemu nečekaně zesnulému členovi, hospodáři a hlavně kamarádovi ing. Stanislavu Kostrhounovi. A vzpomněli jsme i jeho ženu a syna (také členové a kamarádi). Ať jim Pán Bůh dopřeje hodně sil do dalších dnů. Jak krásně napsala Květa Sychrová:Staňa byl Člověk v tom nejkrásnějším smyslu slova.
Při pobytu jsme opět využili kvízy všeho druhu (mozek musíme také procvičovat).
Rekondice vždy potěší ducha, procvičí břišní i jiné svaly, okysličí mozek, přivede jiné myšlenky… poskytne nám uvolnění těla i mysli. A o tom to je! Budeme z toho žít minimálně do další rekondice.
Poděkování patří všem, kteří se na organizaci pobytu podíleli. Vzpomenu i finanční dary od MÚ Kyjov a okolních obcí. Vědomí, že nejsme všem lhostejní, pomáhá. Děkujeme!
Kéž se všichni ve zdraví setkáme i na příští rekondici.
Jana Motyčková
Loni v dubnu se naplánovaná „víkendovka“ díky covidové situaci zrušila, zato letos to VYŠLO! Kyjovští Roskaři v počtu 19 (Irenka bohužel skončila v nemocnici) vyjeli! Původní plán: 20! U všech co jeli, byla znát velká radost ze společenství, hovorů na všelijaké téma, humoru, dobré nálady,...
Rekondice vždy potěší ducha, procvičí břišní i jiné svaly, okysličí mozek, přivede jiné myšlenky… poskytne nám uvolnění těla i mysli. A o tom to je!
Začátek byl trochu groteskní, ale aspoň jsme hned přepli do humorné roskařské pohody. Přijeli jsme ve čtvrtek odpoledne po možná delší trase, ale s možností se kochat okolím (jeli jsme maličkými vesničkami a stíhali jsme pozorovat krajinu). Po ubytování někteří hned zamířili do masérny, ostatní pak zasedli k večeři (moc dobrá).
Ráno začínalo rozcvičkou – protažením svalů. Cvičitelka Petra se na nás bezvadně připravila. Chce to velkou trpělivost s neposednými a hubu nezavírajícími členy. Patří jí náš velký dík.
Po rozcvičce následovala snídaně a pak někteří spěchali na naplánované masáže. Ostatní pak přišli na další RHB cvičení. Bylo převážně vsedě, ve stoje, s míčky,.. A rozproudili jsme si tělo, mysl i bránici.
Po obědě byl polední klid. Po něm následovaly kvízy všeho druhu, ergo hry (neskutečné nápady, které nás hned zaujaly) a jako děti jsme je dělali s touhou být první.
V sobotu odpoledne si větší část udělala výlet do Boskovic (zámek, synagoga, kostel), někteří z nás pak procházky po okolí, Soňa potom zakončila odpoledne vyjížďkou na koni (na mojí fotce ji pouze můžete tušit – nasedat odešli rychlejším krokem a já ji zachytila pouze v dáli).
Po večeři pak následoval společenský večer, kde jsme kromě hovorů o „všeličems“ a srandy opět využili kvízy všeho druhu (mozek musíme také procvičovat), a trochu oslavili kulaté narozeniny Jožky Lopraise i moje. Mnou objednaný dortík sice dorazil až po večeři, ale což: potom jsme jej spláchli výborným Jožkovým vínem.
Poděkování patří všem, kteří se na organizaci pobytu podíleli. Vzpomenu i finanční dary od MÚ Kyjov a okolních obcí. Vědomí, že nejsme všem lhostejní, pomáhá. Děkujeme!
Patřím mezi organizátory tohoto pobytu, takže chválit výsledek je jaksi nepatřičné. Kéž se všichni ve zdraví setkáme i na příští rekondici – hotel Mas v Sezimově Ústí.
Jana Motyčková
AŤ JE HORKÉ LÉTO, NEBO VÁNICE,
TĚŠÍME SE VELMI NA REKONDICE.
SBALÍME SE RYCHLE, PRAXE MÁME DOST
ROKY JEZDÍVÁME S ROSKOU – PRO RADOST
motto:
„Léto se už blíží a mě něco tíží. Je to tuna sádla, zřejmě z toho žrádla!“
(to přesně vystihuje skutečnost)
První letošní rekondiční pobyt jsme si užili v Penzionu Pastviny. Někteří vzpomínali na celostátní rekondici v roce 2009, pro většinu to bylo nové prostředí. Prostory penzionu jsou bezbariérové a vybavené výtahem. Dva pokoje jsou plně bezbariérové, vhodné pro vozíčkáře – Aničce se to velice líbilo. Na poschodí jsme využili i příjemné posezení. Na každém patře je společný balkón s krásným výhledem do údolí přehrady. Tam se někteří vydali na vycházku. Protože jsme přijeli na velikonoční neděli – vyzdobili jsme si stromečky, vázy nejrůznějšími kraslicemi. A v pondělí i chlapci i mrskačkou a básničkou došli.
Jako vždy jsme začínali rozcvičkou s Romčou. Při dopoledním cvičení jsme využili naše nové masážní čtverce – některé opravdu daly zabrat našim chodidlům. Ale za pár dní to již bylo lepší a lepší. Během dne jsme se věnovali ergoterapii – připravovali jsme levandulové panenky, malé čarodějnice a tajemné obálky na čarodějný rej v Brně. Přijela za námi masérka Jana – mnohým ukázala vhodné cviky, popř. uvolnila zatuhlé svalstvo po dvouleté pandemii. Zahráli jsme si oblíbenou bocciu. V malé tělocvičně se hrály šipky i stolní tenis. Pro velký zájem jsme turnaj v pexesu rozdělili do 3 věkových skupin. Také hra Mölkky mnohé bavila. Při práci i večerním odpočinku nám na kytaru hrál Milan. Ruce i hlavu jsme si procvičili i při kartách – roskový žolík je jednoduchý, ale přemýšlet se také musí, ale hlavně udržet 13 karet.
V pátek jsme měli zajímavou přednášku o Srí Lance s promítáním. Jana za pět měsíců měla spoustu zážitků i fotek. Krásná příroda všude kolem. Mnozí dostali chuť si tam zaletět.
Týden v krásném a klidném prostředí utekl jako voda. Musíme poděkovat za vstřícné jednání Saši a Taťány, každé přání bylo vyslyšeno a jídlo bylo výborné.
Využijeme i část peněz z daru od Vaška Svobody (jinak Lumíra z Ulice), který pro nás vyhrál krásnou částku v soutěži Na lovu. Děkujeme za sponzorský dar MĆ Líšeň a MČ Brno-sever.
Vlasta Blatná