Rozpoznej ataku

Ataka neboli zhoršení objektivního neurologického stavu

Víte, jak rozpoznat ataku? Co přesně ataka znamená a jaké jsou její nejčastější příznaky? Na tyto a mnohé jiné otázky se pokusí odpovědět prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D. v následujícím článku.

Nové neurologické příznaky či zvýšení intenzity stávajících

Ataku definujeme jako náhlé nebo postupné zhoršení neurologických potíží, které mají odpovídající nález při objektivním neurologickém vyšetření. Znamená to tedy, že zhoršení, které pacient pociťuje, musí být doprovázeno potvrzením při neurologickém vyšetření. I když v současné době v rámci diagnostiky a terapie nemůžeme vyloučit nebo ignorovat i ataky proběhlé (anamnestické ataky), které s odstupem času již nemají objektivní neurologický nález.

Jak tedy rozpoznat ataku?

• potíže musí přetrvávat nejméně 24 hodin
• interval mezi dvěma atakami musí být delší než 30 dní
• jejich výskyt nesmí být hodnocen v rámci probíhající infekce

Co může vyvolat ataku?

• psychické či fyzické trauma
• očkování (vakcinace)
• infekce
• jiné endogenní či exogenní faktory

Pozor na tzv. pseudoataku

U infekcí může dojít ke zhoršení či objevení nových neurologických příznaků, zvláště v souvislosti s teplotami. Nejedná se o skutečnou ataku, ale tzv. pseudoataku vznikající v průběhu infekce, která zpravidla odezní po skončení infekce. Pokud neodezní, můžeme hovořit o infekčně navozené atace.

Jaké jsou tíže ataky?

Existuje celá řada kritérií, podle kterých lze tíži zhodnotit, objektivní kritéria jsou dána objektivním neurologickým vyšetřením, se stanovením postižení funkčních neurologických systémů v rámci tzv. EDSS škály (expanded-disability-state-scale examination), ale také méně objektivními parametry, jako jsou zachování pracovních schopností, míra ovlivnění denních aktivit, popř. vyžádání podání systémových kortikosteroidů či vyžádání jejich podání za hospitalizace.

Co by měl vědět pacient s onemocněním RS?

Je potřeba si uvědomit, že imunitní systém a nervová soustava jsou v těsném propojení a reagují stejně na fyzické i psychické podněty. Jinými slovy, pokud se objeví nějaký neznámý nebo nový příznak či změna v charakteristice stávajících příznaků, je potřebné, aby si pacient v takové situaci dopřál více odpočinku. Pokud potíže přetrvávají či se stupňují, měl by vyhledat co nejdříve svého ošetřujícího neurologa, který zhodnotí stav a zajistí adekvátní péči včetně terapie.

Jaké jsou nežádoucí účinky léčby ataky?

Vedle již zmíněných projevů nemoci může jít v případě obtíží pouze o nežádoucí účinek léčby, proto je potřeba na tuto skutečnost pamatovat nejen ze strany lékaře, ale i pacienta.

• Příkladem může být zhoršení zrakové ostrosti nebo zhoršení zraku při léčbě fingolimodem anebo v důsledku makulárního edému, příp. progresivní multifokální leukoencefalomyelopatie (PML)
• Mezi další nežádoucí účinky mohou patřit zažívací potíže (vč. pocitu na zvracení) při iniciální léčbě dimethylfumarátem
• Zčervenání v obličeji, vypadávání vlasů nebo bolesti hlavy a závratě v důsledku hypertenze při léčbě teriflunomidem
• Tzv. chřipkové příznaky (bolesti svalů, kloubů, třesavka, zimnice, teploty) v důsledku podání interferonu beta 1a nebo 1b
• Celková reakce s bušením srdce a pocením po aplikaci glatiramer acetátu

Přestože uvedené nežádoucí účinky ataky nemají zpravidla charakter neurologického postižení, je dobré o nich vědět v rámci diferenciální diagnostiky ataky, zejména v případě PML. Přečtěte si, jak vypadají nejtypičtější příznaky ataky. 

Kontaktní formulář