Dávka nemocenské a podpůrčí doba

Dávka NEMOCENSKÉ

Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (přesněji pojištěnce) v období, kdy kvůli nemoci, tj. dočasné pracovní neschopnosti, nemohou vykonávat práci a ztratí dočasně výdělek.

V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů.

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. e-neschopenky).

Podmínkou nároku na nemocenské je účast na nemocenském pojištění. Ta vzniká zpravidla dnem, ve kterém zaměstnanec začal vykonávat práci a zaniká dnem skončení doby zaměstnání, v případě OSVČ pak dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém přihlášku podala.

Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

Podpůrčí doba a výše dávky

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy – za pracovní dny. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).

Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv. podpůrčí doba) ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény.

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém dočasná pracovní neschopnost vznikla. Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.

Výše nemocenského za kalendářní den činí:

• do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,

• od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a

• od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Co nastane po 380 dnech podpůrčí doby?

Pokud se jedná o nemoc či úraz, kdy se léčba protáhne na dlouhé měsíce, je potřeba posoudit, jak se bude zdravotní stav vyvíjet do budoucna. Pracovní neschopnost je limitována jen tím, zda lze považovat zhoršení zdravotního stavu za dočasné, nebo za dlouhodobé.

Před koncem podpůrčí doby je nutné zvážit, zda došlo k poklesu pracovní schopnosti alespoň o 35 % , což odůvodňuje uznání invalidity (přiznané ve stupni odpovídajícím míře poklesu pracovní schopnosti) ve spojení se vznikem nároku na invalidní důchod. Vznik nároku na invaliditu ukládá zákonnou povinností ukončit do 30 dní ode dne uznání invalidity pracovní neschopnost zaměstnance – jejich souběh není možný!

V případě, že by i po uplynutí podpůrčí doby 380 dnů nadále zdravotní stav zaměstnance odůvodňoval pokračování pracovní neschopnosti (a nikoli nutně již uznání invalidity), pak může být na žádost zaměstnance podpůrčí doba na základě vyjádření posudkového lékaře prodloužena příslušnou Okresní správou sociálního zabezpečení. Jednorázově je možné podpůrčí dobu prodloužit nejvýše o tři měsíce. Pokud si to ale zdravotní stav vyžaduje, je toto možné učinit opakovaně, avšak celkem maximálně o 350 dní.

** Pokud víte, že by vám byl přiznán invalidní důchod, ale zároveň v současnosti pobíráte dávku nemocenské a ještě nějakou dobu ji budete pobírat, zvažte, co je finančně výhodnější. Zda – li není aktuálně lepší ponechat si dávku nemocenské a o invalidní důchod si požádat až před jejím ukončením. Protože jak je uvedeno výše – souběh není možný. **

Kdy získám nových 380 dnů podpůrčí doby?

Může nastat např. situace, že pojištěnec využije kvůli závažné nemoci celou podpůrčí dobu, je tedy doma na dávce nemocenské celých 380 dnů. Poté nastoupí zpět do práce, ale po 36 odpracovaných dnech si při jízdě na kole zlomí ošklivě ruku, musí na operaci a čeká ho dlouhá rekonvalescence. Podle zákona má ale nyní nárok pouze na 30 dní dávky nemocenské (po vyčerpání celé podpůrčí doby 380 dnů byl v práci totiž jen 36 dnů, kdyby pracoval např. 45 dnů, měl by již nárok na 45 dnů atd.).

Celých 380 dnů podpůrčí doby se pojištěnci přizná opět poté, co odpracuje 190 dnů.

V tomto případě si musí požádat o prodloužení podpůrčí doby. Podpůrčí doba na základě vyjádření posudkového lékaře může být prodloužena příslušnou Okresní správou sociálního zabezpečení. Jednorázově je možné podpůrčí dobu prodloužit nejvýše o tři měsíce. Pokud si to ale zdravotní stav vyžaduje, je toto možné učinit opakovaně, avšak celkem maximálně o 350 dní.

Návrat do práce

Při návratu do práce po skončení pracovní neschopnosti má zaměstnanec právo vrátit se nejen k práci sjednané v pracovní smlouvě, ale i přímo na pozici, kterou před pracovní neschopností vykonával. Ani neschopnost delší než jeden rok nijak nemění povinnost zaměstnavatele přiřadit vám po návratu do práce zpět vaši dosavadní pozici.

V případě dlouhodobé pracovní neschopnosti si ale zaměstnavatel může ověřit, zda je zaměstnanec stále zdravotně způsobilý k dané práci. Může zaměstnance poslat na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku.

Žádost o prodloužení podpůrčí doby ke stažení zde:

https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/zvnupd

Žádost o prodl.podpůrčí doby.pdf

.