“Jsme tu, abychom pomáhali pacientům s roztroušenou sklerózou a jejich blízkým”

šipka
 

Obrázky v šířce 800px v aktualitách

Aktuality VŽDY musí mít úvodní text

Pokud se nemá aktualita propisovat na FB vybrat štítek: nepropsat do rss

Úvodní text je souhrn celého textu pokud nechete dělat výtak použite chat GPT

Vždy si poslat testovací aktualitu na e-maily: landova@gmail.com, roska@roska.eu, ztausova@gmail.com

Pokud se aktulita vkládá na více stránek, MUSÍ být rozesílání zakazané na ostatních jinak příjde aktualita dvakrát.

Nápověda
editace

Horní menu

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
29 30 31 1 2 3 4
5
Roska Česká Lípa - trénování paměti
6 7
Procvičování paměti a kognitivních funkcí - Roska Praha
8 9 10 11
12 13 14
Ergoterapie, arteterapie - výroba svícnů pomocí drátěnek nebo provázků - Roska Praha
15 16 17 18
19 20 21
Ergoterapie, arteterapie - výroba svícnů pomocí drátěnek nebo provázků - Roska Praha
22 23 24 25
26
Zelené potraviny GW pro upevnění stylu
27 28 29 1
Roska Chomutov vás zve výstavu obrazů a fotgrafií
2
Roska Chomutov vás zve výstavu obrazů a fotgrafií
3
Roska Chomutov vás zve výstavu obrazů a fotgrafií
Drobečková navigace

Úvod > Potřebuji pomoc > Sociální oblast / služby > Dávka nemocenské a podpůrčí doba

Dávka nemocenské a podpůrčí doba



Víte, jaké jsou nemocenské dávky a jaká je jejich podpůrčí doba? Kdy rozhoduje lékař o dočasné pracovní neschopnosti a co je ochranná lhůta? Tyto a další otázky týkající se nemocenských dávek se pokusíme zodpovědět v následujícím článku.

Kdo má nárok na nemocenskou dávku?

Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (přesněji pojištěnce) v období, kdy kvůli nemoci, tj. dočasné pracovní neschopnosti, nemohou vykonávat práci a ztratí dočasně výdělek. V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů.

Kdo rozhoduje o vzniku pracovní neschopnosti?

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. e-neschopenky).

Podmínkou nároku na nemocenské je účast na nemocenském pojištění. Ta vzniká zpravidla dnem, ve kterém zaměstnanec začal vykonávat práci a zaniká dnem skončení doby zaměstnání, v případě OSVČ pak dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém přihlášku podala.

Ochranná lhůta jako pojistka

Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

Podpůrčí doba a výše dávky

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy – za pracovní dny. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků). Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv. podpůrčí doba) ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény.

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ

To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období – zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém dočasná pracovní neschopnost vznikla. Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.

Jaké jsou výše nemocenského za kalendářní den?

  • 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
  • 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
  • 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény

Co nastane po 380 dnech podpůrčí doby?

Pokud se jedná o nemoc či úraz, kdy se léčba protáhne na dlouhé měsíce, je potřeba posoudit, jak se bude zdravotní stav vyvíjet do budoucna. Pracovní neschopnost je limitována jen tím, zda lze považovat zhoršení zdravotního stavu za dočasné, nebo za dlouhodobé. Před koncem podpůrčí doby je nutné zvážit, zda došlo k poklesu pracovní schopnosti alespoň o 35 %, což odůvodňuje uznání invalidity (přiznané ve stupni odpovídajícím míře poklesu pracovní schopnosti) ve spojení se vznikem nároku na invalidní důchod.

Souběh invalidity a pracovní neschopnosti není možný

Vznik nároku na invaliditu ukládá zákonnou povinnost ukončit do 30 dní ode dne uznání invalidity pracovní neschopnost zaměstnance – jejich souběh není možný. V případě, že by i po uplynutí podpůrčí doby 380 dnů nadále zdravotní stav zaměstnance odůvodňoval pokračování pracovní neschopnosti (a nikoli nutně již uznání invalidity), pak může být na žádost zaměstnance podpůrčí doba na základě vyjádření posudkového lékaře prodloužena příslušnou Okresní správou sociálního zabezpečení. Jednorázově je možné podpůrčí dobu prodloužit nejvýše o tři měsíce. Pokud si to ale zdravotní stav vyžaduje, je toto možné učinit opakovaně, avšak celkem maximálně o 350 dní.

Pokud víte, že by vám byl přiznán invalidní důchod, ale zároveň v současnosti pobíráte dávku nemocenské a ještě nějakou dobu ji budete pobírat, zvažte, co je finančně výhodnější. Zda – li není aktuálně lepší ponechat si dávku nemocenské a o invalidní důchod si požádat až před jejím ukončením. Protože jak je uvedeno výše – souběh není možný.

Kdy získám nových 380 dnů podpůrčí doby?

Může nastat například situace, že pojištěnec využije kvůli závažné nemoci celou podpůrčí dobu, je tedy doma na dávce nemocenské celých 380 dnů. Poté nastoupí zpět do práce, ale po 36 odpracovaných dnech si při jízdě na kole zlomí ošklivě ruku, musí na operaci a čeká ho dlouhá rekonvalescence. Podle zákona má ale nyní nárok pouze na 30 dní dávky nemocenské (po vyčerpání celé podpůrčí doby 380 dnů byl v práci totiž jen 36 dnů, kdyby pracoval například 45 dnů, měl by již nárok na 45 dnů atd.). Stáhněte si žádost o prodloužení podpůrčí doby (PDF) nebo ji vyplňte online na portálu ČSSZ.

Po odpracování 190 dnů máte nárok na dalších 380 dnů podpory

Celých 380 dnů podpůrčí doby se pojištěnci přizná opět poté, co odpracuje 190 dnů. V tomto případě si musí požádat o prodloužení podpůrčí doby. Podpůrčí doba na základě vyjádření posudkového lékaře může být prodloužena příslušnou Okresní správou sociálního zabezpečení. Jednorázově je možné podpůrčí dobu prodloužit nejvýše o tři měsíce. Pokud si to ale zdravotní stav vyžaduje, je toto možné učinit opakovaně, avšak celkem maximálně o 350 dní.

Návrat do práce po skončení pracovní neschopnosti

Při návratu do práce po skončení pracovní neschopnosti má zaměstnanec právo vrátit se nejen k práci sjednané v pracovní smlouvě, ale i přímo na pozici, kterou před pracovní neschopností vykonával. Ani neschopnost delší než jeden rok nijak nemění povinnost zaměstnavatele přiřadit vám po návratu do práce zpět vaši dosavadní pozici.

V případě dlouhodobé pracovní neschopnosti si ale zaměstnavatel může ověřit, zda je zaměstnanec stále zdravotně způsobilý k dané práci. Může zaměstnance poslat na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku. Stále se neorientujete ve složitém labyrintu dávek nemocenské a pracovní neschopnosti? Napište nám. Pokusíme se zodpovědět všechny vaše dotazy.