Zdravotní péče a hospitalizace bez souhlasu pacienta

Každý člověk je svobodný a není povinen činit nic, co mu zákon neukládá. I v otázkách péče o vlastní zdraví záleží jen na jeho svobodném rozhodnutí, zda a v jaké míře se podrobí určitým medicínským výkonům a jen zákon ho může zavázat, že určitá vyšetření podstoupit musí. Stejně jako je poskytování zdravotní péče podmíněno informovaným souhlasem pacienta, je tento souhlas nutný i k jeho hospitalizaci, a to výlučně v písemné podobě. Pacienta lze bez jeho souhlasu hospitalizovat a poskytovat mu péči pouze v případech výslovně předvídaných zákonem.

Podmínky hospitalizace bez souhlasu pacienta

Hospitalizace bez souhlasu pacienta je přípustná z důvodu ochrany veřejného zájmu či ochrany života a zdraví jednotlivce a ostatních osob pouze v následujících případech:

• pravomocného rozhodnutí soudu o uložení ochranného léčení formou lůžkovépéče nebo nařízení vyšetření zdravotního stavu pro potřeby policie;
• nařízené izolace, karantény nebo léčení podle zákona o ochraně veřejnéhozdraví v případě některých infekčních onemocnění;
• ohrožení sebe nebo svého okolí u stavů spojených s duševní poruchou činávykovými látkami;
• stavu nouze vyžadující poskytnutí neodkladné péče bez možnosti získatsouhlas pacienta nebo zákonného zástupce;
• nezletilého pacienta nebo pacienta omezeného ve svéprávnosti, jde-li opodezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.

Poskytování zdravotní péče bez souhlasu pacienta

Pacientovi lze bez jeho souhlasu poskytnout pouze neodkladnou péči (nikoli péči akutní), a to v případě:

• kdy zdravotní stav neumožňuje pacientovi teno souhlas vyslovit (tím není aledotčeno dříve vyslovené přání, které má přednost i před stavy nouze);
• léčby vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta.

Oznamovací povinnost poskytovatele zdravotních služeb

Nedobrovolná hospitalizace pacienta stejně jako hospitalizace bez jeho souhlasu je spojena s oznamovací povinností poskytovatele místně příslušnému soudu. Na základě tohoto oznámení je následně vyvoláno tzv. detenční řízení.

Poskytovatel je povinen oznámit místně příslušnému soudu:

• hospitalizaci pacienta bez jeho písemného souhlasu ve lhůtě do 24 hodin, kdy k převzetí došlo;
• obdobně se postupuje, jestliže pacient event. zákonný zástupce souhlas odvolal a nadále existují důvody pro hospitalizaci bez souhlasu;
• dodatečné omezení pacienta (vyjma úchopu), který je přijat do ústavní péče na základě jeho souhlasu, ale je omezen ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení, a to do 24 hodin poté, co k takovému omezení došlo.

Oznamovací povinnost poskytovatele je vázána na každé převzetí pacienta do ústavní péče bez jeho souhlasu i dodatečné omezení pacienta ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem bez jeho souhlasu, jestliže se nepodaří dodatečně ve lhůtě do 24 hodin prokazatelným způsobem souhlas získat.