Roztroušená skleróza je onemocnění, které se postupně vyvíjí, rehabilitací se snažíme ovlivnit její průběh a zmírnit dopady zhoršování.
Hned při prvním záchytu onemocnění by měl být pacient směřován do RS center, kde mu zkušený neurolog doporučí i rehabilitaci. Fyzioterapie by měla být komplexní se zaměřením na pacientův hendikep. Jedná se tedy fyzioterapii, vodoléčbu i elektroléčbu. Pacient by si měl cvičební jednotku osvojit a pravidelně doma cvičit každý den, vhodné je i zapojit členy rodiny. Lze dvakrát do roka absolvovat přeléčení na lůžkové rehabilitaci.
Výborně působí i společná cvičení, kdy se pacienti navzájem podporují a kde funguje soudržnost pacientů a sdělení prožitých zážitků. V některých městech Rosky organizují jógová odpoledne, kdy se při cvičení propojí tělo s myslí. Doporučuje se i cvičení v bazéně, kdy je tělo ve vodě v odlehčení a pohyb se provádí snáze.
Veškeré cvičení by mělo být pestré a zábavné, aby se pacient nenudil. Vhodné je nejenom zapojit své tělo, ale i různé pomůcky-tyčky, overbaly, therabandy, nestabilní plochy atd. V létě lze zařadit i cvičení na čerstvém vzduchu. Vše může doplnit i ergoterapie.
Zcela zásadní vliv na volbu pohybové aktivity má právě probíhající fáze onemocnění. Proto je třeba přistupovat k indikaci léčebné tělesné výchovy individuálně a brát ohled nejen na fyzické možnosti pacienta ale i na aktuální fázi onemocnění.
- V období zhoršení celkového stavu by mělo dojít k relativnímu omezení pohybové aktivity, ale není vhodné doporučovat plný klidový režim, ale je třeba absolutně vyloučit nadměrnou fyzickou zátěž. Každodenní činnosti mohou být vykonávány jen za předpokladu, že nevedou k přetížení pacienta. Fyzioterapii zaměřujeme na snížení rizika vzniku komplikací související s akutním stavem. K dosažení tohoto cíle můžeme využít a do péče o pacienta v akutní fázi onemocnění zařadit pasivní cvičení, udržování rozsahu pohybu ve všech kloubech, dechovou gymnastiku a polohování. Vhodné je i zařazení relaxačních technik.
- Polohování
Cílem polohování je také zabránit kontrakturám, ankylózám, deformitám, omezit vznik dekubitů a zabránit žilním komplikacím. Při polohování pacientů se spasticitou musí být polohování prováděno do antispastického vzorce tzn. proti směru rozvíjejícího se zkrácení.
- Dechová gymnastika
U pacientů s RS můžeme využít statickou, dynamickou a mobilizační dechovou gymnastiku. Dechová gymnastika také přispívá ke zvyšování fyzické kondice a k prevenci změn pohybového systému.
- Relaxace
Při celkové relaxaci dochází ke snížení svalového napětí a zároveň k uvolnění duševní tenze. Relaxace duševní a tělesná jsou vzájemně propojeny a nelze provádět jednu bez druhé. V praxi se nejčastěji využívá Progresivní svalová relaxace dle E. Jacobsona a Schultzův autogenní trénink.
- Léčebná tělesná výchova v klidovém období onemocnění
- Aerobní trénink
Aerobní aktivita je pohybová činnost dynamického, vytrvalostního charakteru střední intenzity, která přiměřeně zatěžuje transportní i oxidační metabolizmus a příznivě jej ovlivňuje. Pro adekvátně předepsaný cvičební program musí mít zátěž správnou intenzitu, trvání, frekvenci a způsob zatížení. Obecné doporučení aerobního tréninku pro RS uvádí, že aerobní trénink by měl probíhat 2 - 3x týdně, po dobu 20 - 30 min. Při 65 - 75 % FTmax (maximální tepová frekvence) odpovídající 50 – 70 % VO2max (maximální spotřeba kyslíku). Index subjektivní vnímání zátěže/ únavy (Borgova škála) by se měl pohybovat na stupni 11 - 14. Jako vhodné pohybové aktivity aerobního typu se doporučují tzv. cyklické sporty, mezi které patří jízda na rotopedu, rychlejší chůze, plavání, turistika nebo jízda na běžkách s přiměřenou intenzitou.
- Kombinovaný trénink
Aerobní aktivita by se měla kombinovat se silovým tréninkem. Obecně se doporučuje provádět 2 - 3 posilovací tréninky za týden v jedné až dvou sériích po 8 - 15 opakování. Posilovací trénink by měl zahrnout všechny velké svalové skupiny. Zátěž je volena opět individuálně, většinou odpovídá 50 – 80 % maximální svalové síly a vhodné intenzity. Cvičení může být velmi pestré, jde k němu využít posilování s vlastním tělem, cvičení na strojích, s overbalem, s velkým míčem či s posilovacím gumami.
- Pravidla pohybové aktivity u pacientů s RS.
- Intenzitu tréninku zvyšujeme vždy opatrně a pozvolna.
- Pohybové aktivity je vhodné provádět ráno a v dopoledních hodinách.
- Při stanovení frekvence cvičení se musí zohlednit doba nutná pro regeneraci.
- V místnosti je třeba zajistit vhodné podmínky, zejména teplotu 20 – 22 stupňů C.
- V rámci cvičební jednotky je třeba dát pacientům dostatečný čas na odpočinek.
- Přítomnost excesivní únavy je vždy signálem k přerušení cvičení.
- Vojtův princip: reflexní lokomoce
Neurofyziologicky a vývojově orientovaná metoda s cílem znovuobnovení fyziologických pohybových vzorů, které byly ztraceny postižením CNS. Vojtův princip pracuje s reflexními pohybovými vzory a snaží se aktivovat patologické nebo ztracené motorické funkce. K tomu se využívá aktivace spoušťových zón. Základ metody tvoří dva lokomoční vzory. První v poloze na břiše, označený jako reflexní plazení. A reflexní otáčení, aktivované v poloze na zádech a boku.
- Metoda manželů Bobathových - neurodevelopmental treatment (NDT)
Jedná se o systémový diagnostický a terapeutický přístup orientovaný na řešení zejména každodenních činností pacientů s poruchami CNS. Terapie se děje interakcí mezi terapeutem a pacientem.
- Cíle Bobath konceptu:
- Podpora motorického vývoje.
- Odbourání patologického vzoru.
- Regulaci svalového tonu.
- Facilitaci fyziologického pohybu vedoucí k funkčním činnostem.
- K dosažení výše uvedených cílů využívá polohování, handling, přípravu, facilitaci/inhibici.
- Fränkelovo cvičení
Postupujeme od jednoduchého ke složitějšímu. Praktické provedení začíná od nejnižších poloh a postupuje výše. Hlavním cílem je odstranění ataxie a pohybové inkoordinace.
- Senzomotorická stimulace
Cílem senzomotorické stimulace je dosažení reflexní, automatické aktivace žádaných svalů, aby pohyby nevyžadovaly výraznější kortikální kontroly. Základní pomůcky, které ovlivňují senzomotorickou stimulaci jsou kulové a válcové úseče, balanční sandály, balanční nafukovací míče, minitrampolína atd.
- Proprioceptivní neuromuskulární facilitace
Základní prvky PNF tvoří pohybové vzorce, které jsou vedeny v diagonále. Pro každou část těla jsou dané dvě diagonály. Každá diagonála je tvořena dvěma pohybovými vzorci, které jsou antagonistické. Základem je využití spolupráce velkých svalových skupin, protože jednotlivý sval není zodpovědný za pohyb.
- Fyziologická chůze a rovnováha
Následkem nemoci se u pacientů vyskytují různé neurologické deficity či poruchy (hemiparéza, kognitivní deficity, komunikační poruchy atd.), které mají značný vliv na jejich život a nezávislost v rámci běžných denních aktivit. Je proto velmi důležité se zaměřit na zlepšení posturální stability a dosažení co nejkvalitnější chůze tak, aby byla zachována co největší možná samostatnost a soběstačnost pacienta.
Při poruše rovnováhy někteří pacienti nejsou vůbec schopni stoje, u jiných se často objevuje asymetrické rozložení váhy těla či porucha jejího přenosu. Během klidného stoje je asymetrické rozložení váhy velmi časté a to ve prospěch neparetické dolní končetiny. Tato asymetrie pak vede ke zvýšení posturálních výchylek. Poruchy rovnováhy se odrážejí v činnostech každodenního života, omezují lokomoční schopnosti a nezávislost pacienta. Je proto snahou dosáhnou co největší posturální kontroly za účelem zvýšení nezávislosti, sociální integrace a celkového zdravotního stavu pacienta.
- Elektroléčba
Využívá se u pacientů hlavně k ovlivnění bolesti.
- Lázeňská léčba
Zajišťuje komplexní fyzioterapeutickou léčbu pacienta.
Zdroje
- HAVRDOVÁ, E. a kol., Roztroušená skleróza. Praha, 2013, ISBN 978-80-204-31-54-7
- HROMÁDKOVÁ, J-PETERS, A. Fyzioterapie: včasná diagnóza a terapie, Jinočany, ISBN80-860-2245-5
- KOLÁŘ, P. a kol. Rehabilitace v klinické praxi. Praha, 2009, ISBN 97880-7262-657-1
- ŠIDÁKOVÁ, S. Rehabilitační techniky nejčastěji používané v terapii funkčních poruch pohybového aparátu, Neurologie pro praxi, 2009, ISSN 1213-1814